Třetí nominovaná v letošní anketě Miss Sport Českolipska je mažoretka Tereza Koubková z týmu Rytmic Česká Lípa.
Nejprve jí položila otázky její kolegyně z klubu Kristina Bergmanová.
Jaké je tvé životní motto?
Mé životní motto je “užívej si každého dne, protože nikdy nevíš co se stane”, a proto se snažím svůj život žít naplno.
Jaké je tvé oblíbené jídlo?
Své speciálně oblíbené jídlo nemám, ale italská kuchyně je má nejoblíbenější.
Bez které věci by jsi se nemohla obejit?
To, bez čeho bych se nemohla obejít, je rozhodně moje rodina a přátelé. Ale jestli mám uvést něco materiálního, tak je to rozhodně mažoretková hůlka.
A nyní otázky od redakce CL Sportu.
Kdybyste měla nalákat případné zájemce na váš sport, tak co byste jim řekla?
Mažoretky už nejsou jen pochodování a točení hůlkou na dechové sestavy. Za pár let jsme se posunuly neuvěřitelně rychle vpřed, takže pokud máš chuť zkusit něco nového, poznat bandu bezvadných holek, reprezentovat Českou Lípu na mistrovství Evropy a světa, tak neváhej a přijď k nám. Protože nemusíš být skvělý, abys začal, ale musíš začít, abys byl skvělý.
Myslíte si, že sport a fair-play patří k sobě nebo že sport dělá z lidí lepší lidi pořád platí, nebo to byly vždy jen takové řeči?
Fair-play a sport rozhodně patří k sobě, stejně jako sportovní chování, u nás na soutěžích, pro jiné na zápasech. I když mezi týmy panuje rivalita a je chuť soupeře pořádně “rozdrtit”, stejně si na konci podají ruce, a to je podlé mého gesto, kterým lze dokázat, že sport dělá z lidí lepší lidi.
Někteří sledují ženský sport nejenom kvůli sportovnímu výkonu, ale především a hlavně proto, že se chtějí podívat na pěkný holky. Občas člověk slyší či čte názory, že to je degradace ženského sportu, a pokud ženy nemají přiléhavé dresy, tak to mají s počtem fanoušků složité. Jak vy toto vidíte? A také se třeba díváte někdy na sport jenom proto, že tam jsou pěkní chlapi?
Podle mého názoru rádoby příznivců, kteří chodí sledovat více zevnějšky sportovkyň než sportovní výkony samotné, není zas tak mnoho. Věřím, že fanoušků, kteří chodí sledovat sport především kvůli výkonu, je drtivá většina. Já a sledování sportu? Především sleduji sporty, které mě baví, ale upřímně se radši podívám na fotbal, kde jsou některé fotbalové hvězdy k nakousnutí, než na hokej, kde jsou chlapi v hokejové výstroji a s vymlácenými zuby. (úsměv)
Jak moc prožíváte výhru či prohru? Jak dlouho trvá, než to ve vás odezní?
Jelikož výhra i prohra jsou velmi emotivní okamžiky, dojme mě vždy oboje. Ale v mažoretkovém sportu máme na to, abychom ukázaly, co je v nás, jen jeden pokus. Tím víc mě mrzí prohra, když vím, že jsem vystoupení mohla
podat lépe. Co se týče výhry, neznám lepší pocit, než když zahraje famfára a my uslyšíme, že první místo získávají mažoretky Rytmic z České Lípy. Myslím, že výhra i prohra mají něco do sebe a oboje mě motivuje na sobě makat víc a víc.
Kdybyste měla moc a peníze, jakým způsobem byste je investovala do sportu na Českolipsku?
Ač vím, že se takhle vysoko nikdy nedostanu, určitě bych investovala do sportů, které Českolipsko výborně reprezentují nejen v ČR, ale i v Evropě a ve světě. Když vezmu příklad z našeho oddílu, tak abychom se mohli přihlásit na různé soutěže, mistrovství ČR a získat postupy na další šampionáty, tak si vše musíme hradit z vlastního rodinného rozpočtu. Měl by být sestavený nějaký žebříček sportů na základě dosažených úspěchů a počtu členů, podle kterého by se dané finance spravedlivě rozdělovaly.
Kdybyste byla v porotách anket Miss Sport Českolipska a Sportovní sympaťák Českolipska, jak by podle vás vítězové měli vypadat či co by měli splňovat?
Jelikož Miss Sport Českolipska není tradiční soutěží krásy, myslím že míry 90 – 60 – 90 nebudou třeba. Dle mého názoru by dotyčná měla být nejenom sympatická, ale především by měla mít za sebou nějaké sportovní úspěchy, kde by se měla odrazit její dlouholetá práce a dřina. Co se týče sportovního sympaťáka, volila bych “pekáč buchet” a pěkný úsměv. U takového adepta bych nějaké úspěchy klidně přehlédla.
Anketu naleznete zde.
Foto: Michaela Plešingerová.
Miss Sport Českolipsko 2014: Kristina Bergmanová, Adéla Frydrychová, Tereza Koubková, Claudie Nedvědová, Adéla Nešická, Alena Svobodová, Barbora Szabová.