Na Křižovatce a Na Rychtě

Verze pro tisk |

Už je tomu více než pět let, co jsem pro i-noviny hodnotil hospodu Na Rychtě v Provodíně (zde). Co se za tu dobu změnilo? (Součástí článku je i video.)

Pokud jste si tip rozklikli, tak jste zjistili, že jsem tehdy začínal steskem po sousedním motorestu Na Křižovatce. Nyní to vypadá, že se aspoň zablesklo na lepší časy. Opravená je střecha a cosi se děje i uvnitř. Nabízeli zrovna ochutnávku vín zdarma, a tak, byť řidičem, neodolal jsem a dovnitř nahlédl. Asi osm lidí sedělo v sedačkách a upíjelo v docela třeskuté zimě víno. U jednoho stolu byl propanbutanový hořák. Já si nikým neosloven prošel celou halu a vystoupal i do patra. Interiér by mohl po dokončení vypadat velmi zajímavě. Pokud se najde někdo, kdo rekonstrukci dokončí, neboť venku visí cedule, že objekt je k pronajmutí či na prodej.
Vedle Na Rychtě se mnohé od minulé návštěvy nezměnilo (což je u pozitivních věcí rozhodně dobře - například u široké nabídky nápojů, venkovního prostředí či čistoty toalet). Tentokrát jsem si však sedl do pravé místnosti, kde nejen, že se nekouřilo, ale navíc mě v ní nečekalo promítací plátno a atmosféra jako v nějaké čtyřce. V místnosti vpravo se provozovatelé pokusili zachovat atmosféru rychty. Na rozdíl od minulé návštěvy jsem potřeboval ukojit hlad, takže mohu hodnotit kuchařovo umění. Podezřelá by nám měla být už velká nabídka jídel. Nepočítal jsem to, ale některé položky měly i pořadové číslo přes sto, snad i přes tisíc (ale tolik jich zase v jídelním lístku není). Ačkoli nebylo tak dlouho po druhé hodině, sdělil mi číšník, že hotovky už nejsou. Připravil mě tak například o maďarský guláš s houskovými knedlíky za devadesát korun. Ano, stejně jako před pěti lety i tentokrát musím konstatovat, že si zde hrají na hogo fogo. I laikovi, který se nesnaží napodobit aktéra pořadu Ano, šéfe!, musí být jasné, že tolik jídel kvalitně nikdo připravit nezvládne.
Objednal jsem si vepřové pirátské řízky s bramboráky  - dohromady za 177 korun. Maso v pohodě, i když rum jsem z něj necítil, ale bramboráčky byly uvnitř nějaké nedojeté. Buď šlo o polotovar či o prostou nestíhačku. Má kamarádka si dala těstoviny Mexiko za 112 korun. Byly chutné a bylo jich pro jednoho až dost.
K pití jsem si dal kofolu - decilitr vyšel na osm korun.  Asi má nejdražší v životě.
Takže shrnutí: jste-li normální turisté, dejte si kafe či pivo a jeďte raději jinam. Tady je to pro Pražáky nebo Němce. Abych jen nehaněl, napíši, že největším nešvarem restaurací v okolí je jejich klesající kvalita, to se Na Rychtě za těch pět let nestalo.

Krátké video z obou zařízení:


 

Nahoru