Maribor s Erasmem 10

Verze pro tisk |

Hynek Bárta pobývá v Mariboru v rámci projektu Erasmus a pravidelně nás informuje o životě ve Slovinsku.

22. 5. 2016 Den devadesátý pátý

Ráno bylo krásně, takže jsem se vydal na svůj pravidelný workout. Oběd jsem si musel uvařit, protože většina restaurací má v neděli zavřeno, odneslo to tedy několik vajec. Odpoledne jsem pak strávil učením a sledováním posledního dne hokejového mistrovství, které k nelibosti finských spolubydlících skončilo tak, jak skončilo. Večer jsme šli po dlouhé době opět spát se spolubydlícím ve stejnou dobu, protože příští den následuje naše poslední přednáška před zkouškovým.

23. 5. 2016 Den devadesátý šestý

Poslední hodina nám odpadla z důvodu nemoci učitele. Bohužel nám nikdo nedal vědět předem, takže jsme to zjistili až z lístečku nalepeného na dveře třídy. Vydal jsem se tak opět sportovat, tentokrát pro změnu vybíhat schody na druhé straně města, které jsou postavené vedle vinici speciálně kvůli tréninku a kvůli utrpení při jejich vybíhání je místní pojmenovali Kalvárie. Odpoledne jsem se učil, zařizoval věci do školy v Česku. Večer jsem pak zjistil, že jsem se dostal do finále v soutěži Erasmus awards, kde volí studenti, v kategoriích o největšího šprta a nejlepší six pack, tak jsem zvědavý, jak to dopadne.

24. 5. 2016 Den devadesátý sedmý

Od rána pršelo. Můj spolubydlící si dokonce nařídil budík na půl devátou, vstal a začal dělat věci do školy. Vydržel u toho skoro celý den, jen v poledne jsme si udělali přestávku a zašli si na oběd. Já bych potřeboval trochu větší zápřah od školy, stihnu si pročíst zápisky na čtyři předměty a ještě se ve volném čase z nudy učit španělsky. Večer se opět všichni rozutekli na party.

25. 5. 2016 Den devadesátý osmý

Dnes už tu bylo léto. Během cvičení a následného učení na zahradě jsem se stihl už i spálit. Také mi dnes skončil první seriál z mého seznamu a do konce následujícího týdne skončí i všechny ostatní. Doufám, že nezačnu pociťovat abstinenční příznaky. Večer se, při grilovaní, sešla česká skupina u nás na zahradě. Můj spolubydlící ve dvě v noci odjíždí na Spring break do Chorvatska, takže celý den pral, žehlil a balil.

26. 5. 2016 Den devadesátý devátý

Tak spolubydlící je pryč a já si můžu až do neděle vychutnávat tu samotu, bez nočních přepadů. Trochu jsem obměnil svůj sportovní program a vyrazil na cyklovýlet po okolí Mariboru. Na to, že je to druhé největší město Slovinska, jsem ho objel celý dokola za hodinu a půl a mapy ukázaly něco kolem 14 km. Odpoledne jsme se pak vydali, společně s lidmi, co tu jsou už druhý semestr a mají zkušenosti s okolím, do vinného sklípku nedaleko za naší residencí. Minivýlet jsme pak zakončili na Stolnim vrchu při západu slunce. V pozdním večeru jsme ještě natočili pro holky z filozofické fakulty video-projekt na téma: „Co kdyby muži hovořili pravdu?“

27. 5. 2016 Den číslo sto

Tak je tu další jubilejní den. Oslavil jsem ho jak jinak než na prolézačkách. Velkou část dopoledne jsem strávil učením a opalováním se na zahradě. Odpoledne jsem se naučil stříhat videa a sestříhal jsem včerejší projekt do poměrně slušné podoby. Večer v městském parku proběhla operní noc, postavili tam velkou stage a přijel známý orchestr. Zážitek to byl skvělý, sledovat špičkový orchestr večer na čerstvém vzduchu.

 

28. 5. 2016 Den stoprvní

Dnes jsem se rozhodl pro brutální trénink a vydal se na kalvárii. Dal jsem ji pětkrát nahoru a dolů a měl jsem pak problémy na nohách vůbec stát. Zbytek dne byl pak opět trochu jednotvárný, vyplněný učením a sledováním tenisového Roland Garros. V probíhajícím týdnu také končí všechny seriály, na které jsem zvyklý koukat u kafe, což ve mně vyvolává smutek a zamyšlení, co dál. Večer jsme pak zakončili příjemným posezením se spolubydlícími na zahradě, po kterém jsem stihl i penalty ve finále Ligy mistrů.

29. 5. 2016 Den sto druhý

Včerejší brutální trénink nebyl dobrý nápad, trochu mě to dnes omezuje v pohybu. Alespoň zbylo více času na učení. První zkoušky mám prvního a druhého června a přijde mi, že jsem jediný nervózní. Nějaký čas jsem také věnoval pravidelnému opalování. Odpoledne jsem pak opět strávil u seriálu a tenisu. Večer dorazil spolubydlící a nevypadá to na klidnou noc.

30. 5. 2016 Den sto třetí

Nohy stále trpí po mém hloupém sobotním nápadu, takže jsem je jen trochu uvolnil na kole. Přes den nebylo ani hezké počasí, takže jsem zůstal zalezlý v pokoji a učil se, protože zkoušky jsou čím dál blíž. Odjíždějí nám další spolubydlící z residence, protože lidé, co tu jsou na stážích, mají většinou pobyt pouze tři měsíce. Tentokrát odjíždějí slovenští studenti medicíny a připravili pro nás večerní grilování na zahradě, při kterém se teprve podruhé, po velikonočním brunchi, sešla celá naše residence na společnou akci. Rovnou jsme při té příležitosti pogratulovali ke dvojím narozeninám.

31. 5. 2016 Den sto čtvrtý

K mé nevoli nohy stále trpí, asi jsem to na těch schodech opravdu přehnal. Nicméně od dopoledních prolézaček mě to neodradilo. Večer od 22 hodin měl začít slavnostní večer Erasmus awards a vyhlášení jednotlivých kategorií. „Ceremoniál“ nabral zpoždění cca 2,5 hodiny. Bohužel jsem nevyhrál ani soutěž o nejlepší „břišáky“ ani soutěž o nejlepšího studenta. V jednu jsme to tak se spolubydlícím zabalili a dali přednost odpočinku na zkoušku.

1. 6. 2016 Den sto pátý

Den první skutečné zkoušky nastal. Učitelka přišla do třídy trochu nabroušená a jednu studentku vyhodila ještě před začátkem samotného testu. Dostali jsme čtyři otázky a odpovědět na ně jsme měli na osmi stránkách, tak jsem zvědavý na výslednou známku. Po testu bohužel nebyl čas na oslavu nebo alespoň odpočinek, pouze jsem plynule přešel na studium na Entrepreneurship, který nás čeká další den. Jediné pozitivum celého dne tak bylo pouze kafe a sušenky o čtvrté. Večer šel opět i spolubydlící spát brzo, protože jeho čekají zkoušky dokonce dvě.

2. 6. 2016 den sto šestý

Ráno mi krásné počasí nedalo a dal jsem si hodinovou projížďku na kole. Zkouška začínala až v půl druhé, takže jsem měl dost času dopoledne ještě si přečíst zápisky. Je tu asi nějaký zvyk posílat studenty pryč ještě před začátkem zkoušky, tentokrát měli problémy rovnou čtyři lidé. Zkouška byla zvláštní, téma dvou ze tří otázek jsme vůbec neměli ve skriptech, tak jsem zvědavý, co z toho profesor vytvoří za známku. V pondělí mě čeká další zkouška, takže jsem si dopřál své kafe a začal se učit na další předmět. Večer nám pak odjíždějící Slováci připravili vynikající burgery na rozloučenou. Ještě pozdější večer jsme pak symbolicky oslavili čtvery narozeniny, protože v průběhu týdne jsme to kvůli zkouškám nestíhali.

(První díl je zde, druhý zde, třetí zde, čtvrtý zde, pátý zde, šestý zde, sedmý zde, osmý zde, devátý zde).

Nahoru